FC OLYMPIE KOŽLANY-DOROST

I. Kolo

Olympie Kožlany 3:8 (0:5) Baník Stříbro

Švamberg – Fiala, Pánek, Berbr O., Franěk – Hurt, Špaček, Holeček, Souček – Beneš, Kos

Během letní přestávky nás opustilo několik spoluhráčů, mimo jiné i hráči z Kozojed, kteří dali přednost jejich mateřskému klubu před Kožlanami. Jejich místa měli nahradit kluci z Čisté, ale z šesti možných chodili na přípravu jen dva. Takže před tímto utkáním nikdo moc nevěděl, zdali nás bude alespoň 11. Bohužel se znovu dostavilo několik omluvenek, čistecký přišel už jen jeden a my tak museli shánět 11. člověka mezi těmi, co nás v létě opustili. Ale povedlo se a zápas mohl být zahájen v plném počtu 22 lidí.
               I s ohledem na letní přípravu bylo jasné, že můžeme jen překvapit. Zápas od začátku probíhal pod taktovkou hostů. Jejich hra byla přesnější, rychlejší, důraznější a my s nimi „překvapivě“ nedokázali držet krok. A z toho soupeř mohl těžit. Hned první střela na bránu skončila v síti. Po ubráněném rohu poslal záložník hostů centr do prostoru penaltového puntíku a široko daleko nikým neatakovaný útočník mohl v klidu zamířit a poslat hlavou míč přesně k tyči. Za pět minut se hosté radovali podruhé, kdy jsme nezvládli včas vystoupit a útočící hráč měl tak dostatek času a prostoru z dálky napálit míč na bránu a ten zapadl těsně pod břevno - 0:2. My jsme stále nedokázali dopředu nic vymyslet a tak góly dával soupeř. Nejdříve J. Švamberg vyrazil střelu vedle sebe a levý útočník dorazil balon do sítě – 0:3 a pak znovu z dálky trefil kapitán přesně šibenici – 0:4. A aby toho nebylo málo, tak soupeř využil i další naší slabinu a poslal dlouhou přihrávku za obranu, po které už stačilo jen překonat brankáře – 0:5.
               O poločasové přestávce měl snad každý chuť se sebrat a jít domu na oběd. Ku podivu jsme to ale byli my, kdo otevřel v druhé části skóre. P. Kos dostal balon za obranu, využil své rychlosti a vstřelil alespoň ten jeden čestný gól pro naše barvy - 1:5. Soupeř bohužel dokázal hned odpovědět. Znovu záběh za obranu a již nepříliš těžké zakončení tváří v tvář brankáři – 1:6. A jinak tomu nebylo ani u další inkasované branky. Znovu si obrana nepohlídala nabuzené útočníky a ti se znovu ve třech hnali na bezmocného brankáře – 1:7. Těžko říct jestli už nás soupeři bylo líto nebo si z toho začal dělat legraci, ale chvíli jsme začali góly střílet my. Nejprve se skoro totožně jako při jeho předchozí trefě prosadil P. Kos a několik minut po něm přehodil brankáře v samostatném úniku M. Souček. Stejně to ale byli hosté, kdo měl poslední slovo. Pět minut před koncem utkání se znovu dokázali útočníci trhnout naší unavené a znechucené obraně a stanovili tak skóre na končených 3:8 z našeho pohledu.

zpět

II. kolo

Jiskra Erpužice 5:4 (3:4) Olympie Kožlany

Švamberg – Fiala, Franěk, Vališ, Hurt – Souček, Hromada, Špaček, Berbr O. – Beneš

V rámci druhého kola KSD A nás čekal nejdelší výjezd sezóny. I z toho důvodu někteří hráči základní sestavy vymýšleli různé výmluvy, aby jet nemuseli. A tak nás jelo pouze 10. Na konci cesty nás čekalo tvrdé, hrbolaté a malé hřiště, a jelikož tamní klub nemá tým mužů, hrají na něm jen žáci a dorostenci. A už od začátku bylo znát, že tato kategorie je nejlepší, co Erpužice nabízí. Domácí tým hnalo k zisku prvních bodů v sezóně dobrých 50 fanoušků.
               Hned po úvodním hvizdu jsme si dokázali i s různě slepenou sestavou vytvořit tlak. Už ve 3. minutě se dostal balon k M. Součkovi, kterého po zpracování a pokusu o střelu tvrdě fauloval domácí obránce a sám faulovaný dokázal penaltu proměnit. Bohužel hned po soupeřově rozehrávce se po nedůrazu naší obrany tváři v tvář brankáři domácí útočník a s přehledem vyrovnal. I přes to jsme ale byli na hřišti ti lepší. Dařila se nám kombinace a skoro každá akce končila zakončením. Soupeř se snažil jen nakopávat za obranu, ale pro nepřízeň počasí balony daleko nedolétly. Z našeho štěstí dokázal ve 12. minutě těžit J. Hromada, který se po narážečce s M. Součkem dokázal dostat do palebné pozice a i s přispěním terénu dokázal dostat míč do sítě. Soupeř ale znovu dokázal rychle odpovědět. Po úniku na pravé straně přišel přízemní centr na roh malého vápna. Tam naši obránci nedokázali dost rychle k hráči přistoupit, a ten jen ťukl balon brankáři mezi nohy a pohotově srovnal na 2:2. Tentokrát už se soupeř probudil. Do šancí nás příliš nepouštěl, a když už jsme si nějaké vytvořili tak zklamalo zakončení. Začala přibývat i střelba domácích, naštěstí chyběla přesnost. Přesto ale dokázali branku vstřelit a dostat se do vedení. Znovu jsme soupeři gól celkem usnadnili naší chybou a nedůrazem. Přestřelka ale pokračovala. Ve 35. minutě si na konto zapsal svůj druhý zásah J. Hromada a o několik minut později se hlavou po rohovém kopu trefil J. Fiala.
               Do druhého poločasu jsme vstoupili s cílem neinkasovat a pokusit se ještě nějakou tu branku vstřelit. Bohužel vítr ještě zesílil a mi tak hráli proti větru a do kopce. Bylo vidět, že již začali docházet síly hráčům, kteří den před tímto zápasem hráli ještě za A-mužstvo. A tak i ubývali šance na naší straně. Snažili jsme se hru zjednodušovat dlouhými nákopy, ale vítr každý balon zastavil a vrátil zpět. A tak iniciativu přebral soupeř. Ten dokázal chvílemi naší obranu lehce rozebrat, naštěstí ale selhávali v zakončení. Obrana si však s domácími útočníky nevěděla rady, a když se v 59. minutě dostal za obrannou řadu domácí útočník, J. Franěk ho nekompromisně zastavil podražením zezadu. A tak i domácí dostali možnost pokutového kopu, kterou využili. Soupeř se ale dál hnal za zvrácením zápasu na svojí stranu a podařilo se mu to už v 68. Minutě, kdy po ubráněném rohovém kopu obrana nedokázala vystoupit a nikým neobtěžovaný hráč poslal balon přesně k tyči -  5:4. Naší první střelu na bránu v prvním poločase a tak i jedinou šanci na srovnání stavu měl až v poslední minutě J. Špaček, jehož přímý kop ale s problémy chytil domácí brankář. My se tak vraceli domů znovu bez bodů a Erpužice si mohli připsat první vítězství v sezoně.

zpět

III. kolo

Olympie Kožlany 0:3 (0:2) TJ Zruč

Švamberg – Franěk, Fiala, Berbr, Hurt – Němec, Hromada, Špaček, Holeček – Beneš, Souček

Hned ve třetím zápase na naše perfektně připravené hřiště zavítal tým, který před zápasem figuroval na první příčce tabulky se skóre 26:0. My v tomto zápase tak mohli jen překvapit a trenéři lehce proházené sestavě určili hrát defenzivně od zadu a vyčkávat na brejky.
               Soupeř už od úvodních minut ukazoval, proč se v tabulce nachází tak vysoko. Hosté byli přesnější téměř ve všem. Jen střelba naštěstí vázla. Několikrát hráč Zruče nedokázali míč vtěsnat mezi 3 tyče, a když se jim to postupem času začalo dařit, dokázali si s tím poradit stopeři. Naštěstí tím, jak začal soupeř utahovat šroubky, se otvírali škvírky v zadu a naši záložníci si toho byli vědomi. Několikrát poslali do slibného úniku M. Součka, který dokázal vždy hostujícím stoperům uniknout, bohužel v zakončení byl příliš nepřesný a balony končili těsně mimo tyče. Bohužel když jsme se začali nadechovat ke srovnání sil na trávníku, přišlo několik zaváhání. S jedním pokusem z úhlu si ještě J. Švamberg poradit dokázal, při tom druhém však O. Berbr ve snaze dostat balon od branky nešťastně zakončil do spodního rohu brány. Smolný gól se na nás podepsal, ale nic jsme nevzdávali. Dál jsme se snažili hrát naší hru a vyčkávat na nějaké šance dopředu. Bohužel za nedlouho přišla další rána. O. Hurt musel být po zranění ošetřován a po oslabené pravé straně unikl hráč až před J. Švamberga, který jeho pokus ještě dokázal zlikvidovat, ale bohužel tak nešťastně, že se balon odrazil k dobíhajícímu hráči, který i se štěstím prostřelil J. Fialu, který se na poslední chvíli snažil míči v cestě do brány zabránit. O. Hurt musel být nakonec střídán a do hry se tak dostal ke své premiéře nejmladší hráč na soupisce J. Babuška. Do poločasu jsme dokázali naznačit, že se jen tak nevzdáme, bohužel gól jsme vstřelit nedokázali.
               Do druhé půle každý z nás nastupoval s tím, nechat na hřišti maximum ze svých sil a pokusit se silného soupeře ještě trochu potrápit. A to se dařilo. Bohužel již značně vyčerpaní střední záložníci postupně ztráceli na výkonu a naše kreativita směrem dopředu začala upadat. V defenzívě naopak začal výkon přibývat. Soupeř se do šancí nedostával tak snadno jako v první půli, a když se utrhl a běžel sám na brankáře, tak v polovině případů netrefili bránu a v té druhé zakročil nabuzený J. Švamberg. Bohužel jsme znovu nevydrželi neinkasovat. A již několikátý zápas po sobě jsme gól obdrželi po rohovém kopu, které nám činí dlouhou problém. J. Švamberg zachyboval, podběhl centrovaný balon a hostující útočník dokázal na třikrát i přes nesouhlas a sebeobětováním O. Berbr dostat balon do sítě. Po několika minutách byl nucen odstoupit další obránce, tentokrát J. Franěk kvůli problémům se zády a my se tak zatáhli do ještě hlubšího defenzivního bloku. Rozhodčí Chejlava je známý tím, že nechává volný průběh tvrdé hře, a to spíše sedělo soupeři. Hosté dokázali být v soubojích o balon o mnoho důraznější a my to odnášeli zraněními. Po jednom takovém zákroku musel odstoupit už třetí hráč, a to M. Souček, který musel být ze hřiště odnesen. Ale ani když jsme byli značně oslabeni, tak soupeř už další branku nepřidal a my jsme se i přes porážku radovali z výkonnostně a herně povedeného zápasu.

zpět

V. kolo

Sokol Kralovice 1:3 (0:1) Olympie Kožlany

Švamberg – Fiala, Vališ, Berbr, Hurt – Franěk (75‘ Babuška) – Hromada, Špaček, Holeček – Souček, Kos

               Atmosféra bývá již dlouho před derby s Kralovickým Sokolem napjatá a jinak tomu nebylo ani letos. My do zápasu vstupovali jako jasný outsider, který ještě nezískal ani bod, naopak favorit z Kralovic byl v letošní sezóně ještě neporažen. A právě proto nám trenéři naordinovali defenzivní taktiku s vyčkáváním na brejky. Naštěstí jsme do zápasu vstoupili aktivně a trenérova slova neposlouchala. Soupeř se do žádné vyložené šance nedokázal dostávat. Za to my jsme sázeli na naše osvědčené hráče. Několikrát se do šancí dokázali dostat oba naši útočníci, bohužel chybělo přesnější zakončení. A tak to na sebe musel vzít J. Hromada, který se prokličkoval až na soupeřovo pokutové území a zakončil nechytatelně do protipohybu brankáře - 0:1. A najednou se zápas vyvíjel lépe pro papírově slabšího soupeře. Bohužel soupeře inkasovaná branka nakopla a my začali praktikovat naordinovanou taktiku. Zalezli jsme na vlastní polovinu a začali bránit výsledek. Soupeř se přesto do vyložených šancí dostával jen zřídkakdy. Většinu šancí dokázala zlikvidovat dnes výborně pracující obrana. Snad nejnebezpečnější střelu zpoza vápna vytáhl konečky prstů nad břevno skvělým zákrokem J. Švamberg. Do konce poločasu se již nic zásadního nestalo a do kabin se šlo za překvapivého stavu 0:1 z pohledu Kralovic.
               Do druhé půle jsme vstoupili tak, jak jsme ukončili tu první. V zataženém defenzivním bloku. Soupeř ale s přibývajícím časem začínal čím dál více tlačit a pilu a naše obrana začala mít problémy. Domácí měli už vcelku znatelnou převahu a my se drželi v jednobrankovém vedení jen díky jejich nepřesnostem. Útočníci po centrech ze stran nedokázali přesněji zakončit a střelba z dálky nebyla o moc lepší. Někteří hráči začínali být lehce frustrovaní a začali hrát hodně sami na sebe. To vyhovovalo naším rychlým záložníkům, kteří zase začali trošku zlobit. Jeden závar před soupeřovou bránou ještě dokázala obrana ve spolupráci s brankářem zlikvidovat, ten druhý už ale dokázal J. Hromada zakončit a balon propadl do sítě stejně jako při jeho prvním gólu – 0:2. To už na některé Kralovické hráče bylo moc a začali hrát všechno před bránu a doufali, že jim tam něco spadne. Soupeř začal postupně získávat příliš mnoho rohových kopů, které jsou naší velkou slabinou, a tak domácí dokázali většinu rohů zakončit, naštěstí jen do rukavic brankáře. Bohužel v 85. minutě se Kralovicím stejně povedlo snížit a jak jinak než z rohového kopu. Domácí stoper se po rohu z pravé strany dokázal ve vápně osamostatnit a hlavou zakončil přesně k tyči. Začala nejdelší pětiminutovka z celého zápasu. Veškeré balony, které jsme dokázali vybojovat, jsme nakopávali co nejdál od naší branky. Jeden takový míč dokázal získat na polovině hřiště M. Souček a nakopl ho nazdařbůh na soupeřovu polovinu. Štěstí ale přálo, a balon zapadlo přesně na brankovou čáru a za břevno. Bylo rozhodnuto. Získali jsme naše první 3 body a na půl roku budeme vládci mezi mužstvy Kožlan a Kralovic

zpět

IV. kolo

Olympie Kožlany 1:6 (1:3) Sokol Město Touškov

Švamberg – Vališ (15‘ Babuška), Palšovič, Berbr, Franěk – Hromada, Fiala, Špaček, Holeček – Souček, Beneš

Dohrávka 4. kola KSD skupiny A nás zastihla v dobré formě a chtěli jsme to ukázat i na hřišti proti silnému Městu Touškov. Bohužel se znovu objevilo několik zranění a onemocnění, takže to už od začátku na nějaké překvapení nevypadalo. Soupeř na nás od začátku nastoupil velmi aktivně a my se jen zřídkakdy dostávali z vlastní poloviny. Dlouho jsme dokázali vzdorovat. Ale když v 15. minutě musel střídat R. Vališ, začala se více otvírat levá strana hřiště. První gólová situace ale vznikla mezerou ve středu obrany, a když hasil na poslední chvíli nebezpečí J. Palšovič, rozhodčí jeho zákrok posoudil nedovoleným a ještě celou situaci vtáhl do pokutového území a nařídil penaltu. J. Švamberg dokázal vystihnout směr, ale soupeř poslal balon s přehledem vysoko nad brankáře – 0:1. Hned o minutu později jsme zaspali v obraně a z dorážky dokázal nikým neobtěžovaný Touškovský hráč dotlačit balon do sítě. Bohužel ani druhá inkasovaná branka nás neprobudila. Několik nedůrazných odkopů za sebou dostalo balon na hranici šestnáctky k volnému hráči, který dokázal placírkou přehodit brankáře – 0:3. Náš herní projev byl tragický. Bohužel jsme se dokázali vzpamatovat až těsně před koncem prvního poločasu a ve 44. minutě dorazil do brány svojí vlastní střelu J. Holeček. Do kabin se tak šlo za stavu 1:3.
               Do druhého poločasu oba týmy vstoupili jako do toho prvního a my znovu byli pod soupeřovým tlakem Znovu jsme ale dokázali dlouho vzdorovat. Hosté rychle získávali hodně rohových kopů a právě z rohových kopů nás následně položil. Nejdříve v 59. minutě se po chybě J. Babušky trefil přímo od rohového praporku, o pět minut později se nedohodli na úrovni penaltového puntíku M. Beneš s O. Berbrem a soupeř s přehledem zakončil a zvýšil na 1:5. O necelých deset minut později byla zkáza dokonána, když M. Beneš svým nedůrazným odkopem trefil pouze před ním stojícího útočníka, který znovu s přehledem dokázal vstřelit gól. V 75. minutě J. Švamberg vychytal samostatný únik útočníka hostí, který si asi řekl, že když už nemůže dát gól, tak aspoň pořádně nakope. A to se mu povedlo. Od té doby jako by se útočníci báli ohrozit branku. My už si ale také žádnou šanci nevytvořili a tak jsme do své sbírky přidali další tragický výkon korunovaný šestigólovým debaklem.

zpět

VI. kolo

Olympie Kožlany 3:3 (2:1) pk. 4:2 Bohemia Kaznějov

Švamberg – Hurt, Palšovič, Fiala, Franěk – Babuška – Hromada, Špaček, Souček – Beneš, Kos 

Už po čtvrté za sebou jsme se měli střetnout s týmem, který se pohybuje v horní části tabulky, takže taktika byla stejná jako zápasy před tím. Ale protože někteří naši spoluhráči dali před zápasem s Kaznějovem přednost florbalovému turnaji, byla naše sestava znovu lehce prořídlá. Naštěstí byl na tento zápas delegován rozhodčí, který je v našem týmu oblíben, a věděli jsme, že zápas bude odpískán kvalitně.
               Do prvního poločasu jsme vstoupili defenzivní hrou a soupeř jen těžko pronikal skrze zhuštěný prostor. A tak začali hosté hrát po stranách, a to už byla účinnější zbraň. Několik takových akcí se podařilo naší obraně ve spolupráci s brankářem odvrátit, bohužel jeden takový odražený balon si našel přesně hostujícího záložníka a ten poslal nepříjemnou střelu zpoza šestnáctky na bránu, která zapadla těsně pod břevno. Takovýto inkasovaný gól nás donutil hrát více do útoku a hned o minutu později dokázal s přispěním brankářovy laxnosti srovnat stav na 1:1 J. Hromada. Znovu jsme se zatáhli do obranného bloku a sázeli na rychlé brejky. Několikrát zvládl P. Kos hostující obraně uniknout, bez podpory spoluhráčů ale nedokázal nic vymyslet. A přišla 27. minuta. Po odmávaném ofsajdu kaznějovský útočník sprostě nazval asistenta rozhodčího a hlavní rozhodčí nemohl jinak než udělit žluté napomenutí, ke smůle hostů už druhou a tak se soupeřův kapitán odporoučel do sprch. To rozezlilo trenéra hostů, který rozhodčího slovně napadl a taktéž byl vykázán do kabin. Na to začal reagovat hráč na střídačce, který znovu rozhodčího slovně napadl a byla mu i na lavičce udělena červená karta. Soupeř tak začal být nervózní a zbytečně tvrdě dohrával souboje a my tak měli čím dál více volných přímých kopů a šance šetřit čas i síly. Postupně jsme získávali převahu, kterou korunoval pět minut před koncem prvního poločasu M. Souček, který dokázal prostřelit brankáře a poslat nás do vedení 2:1.
               Do druhého poločasu vstoupil aktivněji soupeř a dokazoval, že i v deseti lidech a bez trenéra na lavičce dokáže být lepším soupeřem. Bohužel jsme dlouho odolávat nedokázali a už ve 49. minutě soupeř po neshodě J. Švamberga a M. Součka srovnal na 2:2. Soupeř získával čím dál větší převahu a my se začínali bát o bodovaný výsledek. Naštěstí jsme udeřili tak, jak by to nečekal ani ten nejoptimističtější fanoušek a expert. Centr ze strany našel přesně hlavu neatakovaného M. Beneše, který i se štěstím poslal balon přesně k tyči – 3:2. Znovu nám dlouho vedení znovu nevydrželo. Po soupeřově autovém vhazování se ke střele dostal kaznějovský útočník a o tyč poslal balon do sítě a srovnal na 3:3. Hned po vyrovnání měl šanci znovu naklonit skóre na naší stranu M. Souček, ale z velkého úhlu napálil jen tyč. Protože nás soupeř příliš nepouštěl z vlastní poloviny, tak bylo těžké dostávat se do šancí a tak jsme vsadili na obranu a na případný brejk. Soupeř měl několik šancí na vstřelení vítězného gólu, ale několikrát svůj tým podržel J. Švamberg. A tak do konce základní hrací doby už branka nepadla a šlo se do penaltového rozstřelu o ten jeden zbývající bod.
               V první sérii uspěl jak střelec hostí tak i J. Fiala. V té druhé už J. Švamberg penaltu chytil a J. Hromada zvýšil na 2:1. I ve třetí sérii dokázal náš brankář zasáhnout a M. Souček s přehledem zvýšil už na 3:1. A jelikož v sérii čtvrté uspěl střelou do pravého horního rohu J. Špaček, odnášeli jsme si body, které před zápasem každý přisuzoval soupeři.

zpět

VI. kolo

Slavoj Stod 17:0 (10:0) Olympie Kožlany

Berbr – Špaček, Vališ, Palšovič, Hurt – Franěk, Švamberg – Babuška

               Na zápas do Stodu jsme již po několikáté v této sezóně jeli v silně oslabené sestavě, celkem osmi hráčů. Všem nám bylo jasné, že pokud se nestane fotbalový zázrak, body si domů nepřivezeme. Po příjezdu na místo konání nám bylo jasné, že zázrak se nestal. Domácích bylo více než 11 a my si šli zápas užít a zkusit uhrát alespoň uspokojivý výsledek. Prakticky všichni naši hráč začínali hrát v obraně, ale hned v první minutě z první střely jsme na těžkém terénu inkasovali. Po čtvrtém inkasovaném gólu nám naštěstí začalo přát počasí. Spustil se prudký déšť a my jsme byli jako doma. Soupeři kluzký a rychlý povrch nesvědčil a tak se kanonáda poněkud zpomalila. Přesto ale góly přicházeli rychle. V poločase se šlo do kabin za stavu 10:0, který příliš neodpovídal našemu podanému výkonu.
               Druhý poločas začal stejně jako ten první, a to inkasovanou brankou. Terén byl čím dál těžší a přibývalo tvrdých zákroků, zatímco síly postupně ubývaly. Několikrát nás i s pořádnou porcí štěstí dokázal podržet brankář, ale s výsledkem toho ani on moc udělat nemohl. A bylo ještě hůře, když se v 70. minutě zranil R. Vališ, který musel být odveden do kabin. Soupeř si ze zápasu udělal takový zábavnější trénink a sázel góly jeden za druhým. Celkový brankostroj se zastavil až v 79. minutě, kdy soupeř vsítil poslední gól. Síly začali docházet i soupeři, který na už silně podmáčeném terénu nedokázal kombinovat a nechal nás posledních deset minut zahrát si fotbal. Měli jsme za sebou dalšího těžkého soupeře a ve zbytku podzimu nás čekají soupeři, kteří jsou v tabulce na podobných pozicích jako my.

zpět

VIII. kolo

Olympie Kožlany 4:1 (0:0) Baník Zbůch

Švamberg – Kubát (33' Němec), Palšovič, Berbr, Vališ – Fiala – Hromada, Špaček, Hurt – Souček (83' Beneš), Kos 

Po řadě těžkých zápasů jsme na domácím hřišti přivítali aktuálně poslední tým tabulky, který stále na body čeká a doufal, že si je odveze právě z od nás. Naopak někteří z nás šli do zápasu s tím, že během prvního poločasu dáme deset gólů a budeme moct jít domů. Ale to je to nejhorší, co si můžeme před zápasem myslet. Hned po úvodním hvizdu nás soupeř zatlačil na naší polovinu a dlouho nás nepustil do nějaké ložené šance. A když už to přeci jen vypadalo na gólovou šanci, tak každý ve snaze sám vstřelit gól balon ztratil. Po chvíli nám došlo, že takhle to nepůjde a začali jsme přeci jenom trochu hrát týmově. A hned se začaly šance množit. Snad v největší se ocitl M. Souček, když se snažil na malém vápně dát co největší ránu a balon poslal až na tenisové kurty. Ostatní šanci končili většinou stejně a tak se šlo do kabin po bídném výkonu za stavu 0:0 a plánované střídání brankářů se tak o poločasové přestávce nekonalo.
               Do druhého poločasu jsme už vstoupili tak, jak jsme chtěli vstoupit i do toho prvního, a to aktivní hrou, která hned ve 46. minutě vyústila v první branku utkání. J. Hromada si krásně našel prostor mezi obránci, prosmýkl se jim a tváří v tvář brankáři potvrdil, že právem vede týmovou tabulku střelců. A pak už naše mířidla znovu začala fungovat špatně. To znovu ukázal M. Souček, který ze stejného místa jako v prvním poločase poslal míč daleko na tribunu. Naštěstí i on dokázal seřídit svou mušku a v 68. minutě i s pořádnou dávkou štěstí dokázal protlačit balon za brankářova záda. Pět minut na to se po rohovém kopu dokázal nejlépe zorientovat J. Špaček a poslal balon nechytatelně do šibenice. Třetí gól nás nakopl a začali jsme konečně hrát to, co jsme chtěli. Bohužel postupem času se zase někteří hráči začali individuálně tlačit dopředu, bez toho, aby se vraceli zpět a tak soupeř začal zvyšovat počet střel ve statistikách. Naštěstí ještě dokázal naše vítězství potvrdit v 82. minutě M. Souček, který tak odčinil obě své velké chyby. Čisté konto jsme ale stejně neudrželi. Chvilkovou nepozornost v naší obraně dokázal Zbůšský útočník potrestat a snížil na 4:1. Do konce zápasu jsme hosty už k ničemu nepustili a mohli si tak odnášet nečekaně těžce vydřené 3 body.

zpět

IX. kolo

Slavoj Žihle 5:4 (4:2) Olympie Kožlany

Švamberg – Vališ, Kubát, Berbr, Franěk (46' Groh) – Hromada, Špaček, Hurt (85' Beneš), Babuška (46' Němec) – Souček, Kos 

Před námi byl předposlední venkovní zápas a jako tradičně se do Žihle na umělou trávu nikdo příliš netěšil. A jako by umělka nestačila, celý první poločas pokrývala hrací plochu hustá mlha, takže nebylo vidět přes půlící čáru. Ale i přes to rozhodčí Orlík utkání zahájil včas. Od začátku bylo utkání celkem vyrovnané, hra se rychle měnila, ale chyběli tomu šance na obou stranách. Ale jak už je v na hřišti Slavoje zvykem, trvalo nám, než jsme si zvykli na rychlý povrch a tak nám často nevycházela finální přihrávka. Naštěstí stejný problém měl i soupeř. Přeci jenom si prví velkou šanci vypracovali domácí, když Žihelský kapitán napřáhl z hranice šestnáctky a jen o centimetry minul levou tyč. V 9. minutě se už ale radovali. Na pravé straně zůstal nikým nepokrytý domácí útočník, který neměl příliš problémů překonat našeho brankáře. Ale jako bychom se nepoučili a o deset minut později se celý scénář opakoval – 2:0. Už ve 23. minutě se ale schylovalo k debaklu. Po rohovém kopu nedokázal atakovaný J. Špaček uklidit balon do bezpečí, ten propadl až na zadní tyč, kde už domácí neměli problém trefit odkrytou svatyni a zvýšit tak už na 3:0. Naštěstí rozhodčí Orlík ukázal, že náš tým má trošku raději a ve 31. minutě odpískal po sporném zákroku na J. Hromadu pokutový kop, který M. Souček s přehledem proměnil. Stejný hráč se trefil i o tři minuty později, když napřáhl ke střele z dobrých třiceti metrů a uklidil balon přesně do šibenice - 3:2. Ale jako by naše obrana zapomněla na první dva inkasované góly a po centru z levé strany se znovu na levé straně objevil osamocený hráč, který s řádnou dávkou štěstí dostal balon do sítě a těsně před poločasem znovu zvýšil na rozdíl dvou gólů.
               Do druhého poločasu už nezasáhl J. Babuška, kterého nahradil D. Němec a J. Franěk pustil ke svému debutu na hřiště P. Groha. Během poločasové přestávky mlha nad hřištěm zmizela a nám se začalo dařit. Už po čtyřech minutách na hřišti si za velkým vápnem našel odražený balon po rohovém kopu P. Groh a z první napálil balon přesně pod břevno. A hned o minutu později soupeř znovu fauloval v pokutovém území a rozhodčímu nezbylo, než nám písknout další penaltu, kterou znovu s přehledem proměnil M. Souček. Ten nejen že tímto gólem srovnal skóre na 4:4 a zkompletoval hattrick, ale také se dostal do čela týmové tabulky střelců před J. Hromadu. Po vyrovnání začal být soupeř znovu aktivní. Bohužel jsme tak inkasovali i po páté. V 57. minutě byl při bránění nedůrazný O. Berbr, který při odkopu trefil pouze útočník a ten s přehledem přeloboval vyběhnutého brankáře. Ihned po inkasované brance jsme mohli znovu srovnat, bohužel J. Hromada nedokázal na domácího brankáře při samostatném úniku vyzrát. Žihelské hráče vedení znovu nabudilo a začalo se znovu hrát především na naší branku. Čím dál lepší práci začali odvádět T. Kubát s O. Berbrem a při své premiéře hrál nečekaně kvalitně i P. Groh. My jsme ale potřebovali vstřelit alespoň jednu branku a to už do konce utkání soupeř nedovolil a tak jsme si z Žihle přivezli těsnou porážku 5:4 a naopak si nevezli žádný bod.

zpět

X. kolo

Olympie Kožlany 5:1 (3:0) Trafo Hadačka

Špaček – Švamberg, Kubát, Vališ, Franěk – Hromada, Kos, Babuška, Hurt, Groh – Souček        (+ soupeř vl. )

               Na předposlední tým tabulky a zároveň rivala jsme se těšili již dlouho dopředu. Naneštěstí se zápas kryl se souběžně hraným florbalovým turnajem a někteří hráči základní sestavy tak dali přednost právě florbalu. A aby toho nebylo málo, tak se při zápasu A-týmu zranila naše brankařská jednička a do brány tak musel nastoupit J. Špaček, kterého by v brance málo kdo čekal.
               Do zápasu vstoupili oba týmy s jasným cílem a to utržit maximální počet bodů. 35 přítomných diváků si ale na nějakou pořádnou šanci museli počkat až do 16. minuty, kdy se soupeřově obraně utrhl P. Kos a po krásném centru přesně zakončil. Stoperská dvojice pracovala nad očekávání dobře, a tak se soupeř nemohl dlouho dostat do žádné nebezpečné situace. A tak jsme přidali branku druhou. J. Hromada se vymotal z obležení několika protihráčů a zakončil do protipohybu brankáře – 2:0. Hosté začali více kousat a my měli stále více co dělat, abychom jejich pokusy likvidovali. Několik skvělých zákroků si připsal J. Špaček a držel tak celému týmu čisté konto. Právě po jeho rozehrávce dokázal P. Kos vybojovat rohový kop, po kterém dokázal skórovat ústecký objev P. Groh – 3:0. Do poločasu jsme už bránu netrefili, naopak náš brankář musel být stále v pozoru. Naštěstí nás zachránila poločasová pauza.
               V druhém poločase se začalo hostům střelecky dařit. V 58. minutě vyslal hostující obránce na branku nechytatelnou střelu, bohužel pro něj na branku vlastní – 4:0. Později se znovu ukázalo, že bránění rohových kopů a obecně standardních situací není naše silná stránka. Soupeř na krátko rozehrál rohový kop, náběh nikdo nedokázal zastavit a nepovedený centr doskákal až za záda bezmocného brankáře. Soupeř se znovu začal nadechovat, ale znovu nás podržel výborně chytající J. Špaček. Poslední hřebíček do soupeřovi rakve přidal v 89. minutě M. Souček, když v samostatném úniku dokázal přehodit vyběhnutého brankáře a stanovit tak konečné skóre na 5:1.

zpět

XI. kolo

SK Horní Bříza 3:2 (0:2) Olympie Kožlany

Berbr – Franěk (60' Švamberg), Kubát, Vališ, Palšovič – Fiala _(54') - Hromada, Špaček , Němec – Kos, Souček

Stejný počet bodů našeho a týmu Horní Břízy zaručoval kvalitní a vyrovnanou podívanou. Bohužel náš brankář stále nebyl fit a tak musel do branky naskočit O. Berbr a J. Švamberg tak zůstal jen na lavičce. Už od začátku jsme byli tím týmem, který měl povětšinu zápasu bránit a hrozit jen z rychlých brejků. Už v první minutě se ale vyskytla první komplikace. Ve snaze odehrát balon od brány zajel nešetrným zákrokem J. Fiala do O. Berbra, který tento střet rozdýchával jen těžko, v zápase ale pokračoval. O několik minut později i přes velkou bolest dokázal i s pomocí R. Vališe zneškodnit hned několik závarů před vlastní brankou. V 17. minutě M. Souček ukázal, že má letos opravdu dobrou střeleckou formu a z dobrých 30metrů prostřelil domácího brankáře. Na obrazu hry se ale příliš nezměnilo. My byli stále zalezlí v hlubokém obraném bloku a soupeř hledal skulinky, kudy by do dobře fungující obrany pronikl. Když už to začínalo vypadat, že nás soupeř přeci jen zlomí, M. Souček předvedl další parádičku a těsně před přestávkou tak zvýšil na 2:0.
               I po přestávce se pro nás zápas vyvíjel příznivě. Soupeře jsme nepouštěli na dostřel naší branky, a když už se to domácím povedlo, s klidem zakročil O. Berbr. Až v 50. minutě dokázali domácí na našeho brankáře vyzrát. Obrana zaspala a soupeř neměl příliš problém vsítit snižující branku. Bohužel když po inkasovaném gólu lovil J. Špaček balon ze sítě, přiběhl přemotivovaný domácí útočník a váhově o dost lehčího protihráče tvrdě atakoval. Toho si rozhodčí nevšiml, naštvaný J. Fiala ale ano a stejným metrem to domácímu hráči vrátil. Rozhodčí Oliverius, už takhle na Kožlany zasedlý, útočníkovu hereckou vložku spolkl i s navijákem a neváhal J. Fialovi udělit červenou kartu. Doplnit oslabenou obranu tak naskočil ze střídačky J. Švamberg, který nahradil J. Fraňka, který byl také nějakých deset minut na hraně druhé žluté. I v plném počtu jsme měli problém soupeřovi útoky bránit, a když nás bylo o jednoho méně… Mohli jsme pouze doufat v zázrak. Kouskovali a zdržovali jsme hru, jak jsme mohli. Přesto nás zlomili dvě totožné branky jen několik minut po sobě. A tak jsme už jisté tři body soupeři odevzdali jako by se nic nedělo. J. Fiala dostal trest na 4 soutěžní utkání.

zpět

XII. kolo

Baník Stříbro 5:0 (2:0) Olympie Kožlany

Švamberg - Franěk, Fiala, Vališ, Hurt – Beneš, Němec, Špaček, Babuška – Kos, Groh

               Hned v prvním jarním zápase bylo jasné, že naše problémy s nedostatkem hráčů se přes zimu nezlepšili, naopak se odchodem O. Berbra a ukončením kariéry T. Kubáta ještě prohloubily. I proto všem bylo jasné, že ve Stříbře můžeme jen překvapit. Nějakému překvapení nenahrávalo ani to, že nás soupeř z důvodu podmáčeného hlavního hřiště vzal na umělou trávu, která ale byla ve výborném stavu.
               Zápas jsme začali aktivní obranou, přesto jsme hned z první střely na branku inkasovali, když po křídle unikl obráncům domácí útočník a našel přesně nehlídaný prostor mezi nohami J. Švamberga. Přesto jsme nic nevzdávali a dál poctivě bránili. Do slibné šance se několikrát dokázal dostat P. Kos, domácí brankář však byl vždy na správném místě. A tak dále na balonu vládl domácí Baník. Naštěstí pro nás ve většině případů nedokázali soupeřovi hráči trefit zařízení, anebo trefili našeho brankáře. Až ve 25. minutě se domácí dokázali prosadit. Na pravé straně jsme nebyli dost důrazní a proti přesile už obrana byla téměř bezmocná. To bylo ale to poslední, na co se v prvním poločase stříbro zmohlo. Do šancí se ještě dokázali dostat jak P. Groh, tak i P. Kos, bohužel se ale ani jeden nedokázal prosadit. A tak byl první poločas ukončen za nečekaného stavu 2:0.
               Do druhé půle jsme vstoupili o něco oslabeni, kdy se R. Vališ musel nechat ošetřit a následně se kvůli problémům s pohybem přesunul do útoku a místo něj se na stopera zatáhl J. Špaček. Pokračovali jsme ve skvělém bránění, přesto ale po nepříliš kvalitní zimní přípravě nám začali docházet síly a postupně se do naší hry dostavili i nepřesnosti a chyby. A domácí toho dokázali většinou využít, když po ztrátě míče uprostřed pole soupeř unikl a s přehledem obstřelil brankáře na zadní tyč. O 6 minut později se po nedůrazu v našem pokutovém území dostal ke střele hráč, který vstřelil první gól a opět se trefil mezi brankářovy nohy. O 4 minuty později se jako přes kopírák trefil tentýž hráč – 5:0. Bohužel jsme podle očekávání body nezískali, ale s výkonem můžeme být spokojeni.

zpět

XIII. kolo

Olympie Kožlany 6:4 (2:3) Jiskra Erpužice

Švamberg - Hurt, Němec, Vališ, Babuška – Holeček, Hromada,
Špaček, Souček (80‘ Beneš) – Kos, Groh

            Přímý souboj o 9. místo a soupeř, kterému jsme měli z podzimu co vracet. To vše nás čekalo v rámci třináctého kola v souboji s dalekými Erpužicemi. Oba týmy oproti minulému setkání znatelně posílili a i přes hrbolaté a měkké hřiště se očekávala gólová přestřelka.
               Na soupeře jsme od začátku vlétli a diktovali tempo hry. To vše přineslo ovoce ve 12. minutě, když se po povedené akci trefil P. Kos. Bohužel jsme se rychlým vedením nechali až příliš uklidnit a soupeř začal na hřišti přebírat iniciativu. Několikrát dokázal ohrozit branku, ale brankář byl pozorný. Až ve 29. minutě se po odvráceném rohovém kopu dokázali hosté prosadit. O tři minuty později se radovali znovu, když obrana nedokázala zachytit rychle rozehrané autové vhazování a útočník Jiskry nezaváhal – 1:2. A o 4 minuty později bylo ještě smutněji. Jak jinak než po rohovém kopu se hosté prosadili znovu. D. Němec nedokázal na přední tyči dostatečně zasáhnout, balon jen prodloužil za sebe a na zadní tyči Erpužičtí zakončovali do prázdné brány. Naše hra se sesypala jako domeček z karet. Naše hra byla plná nepřesností. Naštěstí těsně před poločasem se J. Špaček s J. Hromadou vykombinovali ze sevření 3 obránců, poslali míč na úroveň šestnáctky, odkud přesně vypálil P. Kos.
               O poločasové přestávce jsme dostali jasný úkol – vstřelit minimálně 2 branky a neinkasovat. Všechno nám vycházelo, jen branku ne a ne trefit. Prokletí zlomil v 62. minutě J. Špaček, který se akrobaticky opřel do centru od rohového praporku a nekompromisně zakončil pod břevno. A po třech a šesti minutách dokázal přesně zakončit J. Hromada a otočit průběh zápasu na naši stranu. Zatímco soupeř byl naprosto bezzubý, my začínali být stále nebezpečnější. Bohužel většina akci končila nepřesnou přihrávkou. Přesto se po přesném centru dostal do soupeřova vápna P. Kos, který byl nevybíravým zákrokem poslán k zemi, a my dostali možnost potvrdit naše vítězství pokutovým kopem. K tomu se postavil R. Vališ a nekompromisní střelou doprostřed brány navýšil náskok na 4 góly. Hosté přesto ještě dokázali skórovat, po následné potyčce našeho brankáře s domácím útočníkem ale rozhodčí zápas ukončil a na naše konto přibyly cenné 3 body.        

zpět

XIV. kolo

TJ Zruč 10:0 (4:0) Olympie Kožlany

Švamberg - Franěk, Hurt, Vališ, Babuška – Holeček, Hromada, Špaček, Groh – Souček

            Domácí TJ Zruč v této sezóně ještě neztratila ani bod a nikdo příliš nečekal, že by se zápasem s námi mělo něco změnit, tím spíš, když nás znovu nebylo ani 11. Zápas jsme ale chtěli odehrát se ctí a soupeře alespoň trochu potrápit. A to se nám překvapivě dařilo. Soupeř byl ve všech ohledech aktivnější, troskotal ale na skvělé obraně, která byla znovu slepovaná hráči ze záložní řady a na výborně chytajícím J. Švambergovi, který likvidoval jednu šanci za druhou. Bohužel my samy jsme se nedokázali dostat přes polovinu hřiště. A když náhodou ano, tak většina šancí končila nepřesnou přihrávkou nebo špatným zpracováním. Přesto jsme nějaké ojedinělé střely na bránu měli, ale všechny přímo do náruče brankáře. I přes dobrý výkon hráčů v defensivě jsme nemohli takovému tlaku dlouho odolávat. Postupně začali docházet síly a J. Švamberg měl čím dál více práce. Stav 0:0 jsme drželi až do úctyhodné 37. minuty, ve které unikl J. Babuškovi hráč po křídle a nahrával před téměř prázdnou bránu – 1:0. O minutu později skoro totožný scénář, tentokrát ale hráč sám střílel a dokázal našeho brankáře přehodit – 2:0. Naše obrana se i v důsledku vyčerpání a odevzdanosti totálně rozpadla. Ve 41. minutě jsme inkasovali už potřetí a těsně před koncem prvního poločasu i počtvrté.
               Druhá půle se už dohrávala jen z povinnosti, přesto jsme ale chtěli alespoň jeden gól vstřelit a vyzkoušet nějaké nové akce a signály. Se snahou vstřelit gól se začala obrana více a více otvírat a soupeř toho využil hned po poločasové přestávce – 5:0. Síly dále docházely a soupeři naopak přibývaly. I přes to, že náš brankář dělal, co mohl a vytáhl pár několikanásobných zákroků, dalším gólům nezabránil. Soupeř se ještě po téměř totožných akcích, kdy šlo několik hráčů Zruče v přesile na naši obranu. Dokázali takhle skórovat ještě v 54., 63., 66., 76. a 81. minutě, kdežto my dokázali domácího brankáře pořádně vyzkoušet jen jednou, když byl po akci J. Špačka a J. Hromady nucen vytěsnit střelu nad břevno. To bylo ale z tohoto zápasu vše a my si tak odnášeli desetigólový náklep. 

zpět

XV. kolo

Sokol Město Touškov 3:0 (1:0) Olympie Kožlany

Švamberg – Němec, Hurt, Vališ, Babuška - Groh, Holeček, Špaček, Souček – Hromada

               Znovu se před zápasem nashromáždilo mnoho omluvenek a neomluvených absencí a tak jsme již druhý zápas v řadě (celkem třetí za jarní část!) byli v méně než jedenácti hráčích. Takže taktika nám byla určena stejná, jako minulý týden. Zodpovědně bránit, nezranit se, a když to půjde, také soupeře občas ohrozit. Bohužel hned v 1. minutě utkání si „spletl“ brány R. Vališ a nekompromisně zakončil za bezmocného J. Švamberga. Soupeře jsme ale i přes to odkázali trápit. Domácí nás drželi v konstantním tlaku, díky nepřesnostem v zakončení a výborným individuálním výkonům našich defenzivních hráčů však nedokázali vstřelit branku. O poločase jsme tak odcházeli do kabin za překvapivého skóre 1:0.
               Druhý poločas začal tak, jako skončil ten první. My byli zalezlí hluboko na své polovině a soupeř se snažil něco vymyslet. Naštěstí pro nás dále spolehlivě fungovala defenzivní část našeho týmu. A když už se soupeř dostal na dostřel bráně, ztroskotal na J. Švambergovi, který stejně jako minulý týden podával nadstandardní výkon. Snad největší šanci druhého poločasu měli domácí v 65. minutě utkání, kdy se zjevil hráč na malém vápně před prázdnou bránou, nedokázal však přesně zakončit a poslal balon těsně nad břevno. Byla jen otázka času, kdy naše obrana povolí a sesypeme se stejně, jako po první inkasované brance minulý týden. A ta přišla v 73. minutě, kdy si domácí totálně rozebrali naší jinak dobře pracující obranu a se štěstím tak skórovali – 2:0. Přesto se ale hra domácích nijak nezpřesnila. Naopak párkrát zahrozili i naši útočníci. Do samostatného úniku se postupně dostal J. Hromada, který se ale nedostal k zakončení, M. Souček, který jen těsně minul bránu a J. Holeček, který poslal míč skoro až do Plzně. A tak domácí zakončili utkání stejně, jak ho začali – šťastnou brankou. Po volném přímém kopu se dokázal hráč utrhnout naší obraně a bez větších problémů uklidil míč do sítě - 3:0.

zpět

XVI. kolo

Olympie Kožlany 0:5 (0:1) Sokol Kralovice

Fiala – Němec, Palšovič, Franěk, Babuška – Hurt (63‘ Vališ), Špaček, Holeček – Groh, Beneš, Kos

Už to vypadalo, že se na Derby sejde kompletní sestava. Bohužel o den dříve hraný zápas „Áčka“ všechny naděje nechal rozplynout, když se zranil R. Vališ s J. Švambergem a do zápasu nemohl zasáhnout ani nemocný J. Hromada. Do brány tak nastoupil J. Fiala, který se konečně odpykal trest za červenou kartu v posledním podzimním utkání, a na střídačce byl pouze zraněný R. Vališ, který byl připraven do zápasu zasáhnout v případě nejvyšší nouze. Přesto jsme, stejně jako na podzim, chtěli do zápasu vstoupit aktivně a potrápit sousedy z Kralovic.
               Do zápasu jsme vstoupili aktivně a od začátku byl zápas, i díky dobře fungující obraně, vyrovnaný. 35 přítomných fanoušků mohlo hned od první minuty sledovat krásné akce na obou stranách. Několik svými dobrými a nestandardními zákroky nás podržel J. Fiala, dvakrát mu k tomu pomohla i branková konstrukce. Na druhé straně se zase do šancí dostával P. Kos, vždycky ale ztroskotal na vyběhnutém brankáři. V 16. minutě už byl ale i J. Fiala bezmocný. Naše obrana nezvládla zachytit náběh po křídle a hráč na malém vápně zakončoval v klidu do prázdné brány. A tak se stejně jako minulý týden šlo do kabin za nejtěsnějšího rozdílu.
               Druhou půli jsme chtěli začít také aktivně a s neprůchozí obranou. Hosté nám ale během pěti minut všechny plány zhatili. Ve 47. a 49. minutě dokázal hostující útočník vždy ze stejného místa J. Fialu překonat. A v 55. minutě bylo ještě smutněji, když se skóre zvyšovalo už na 0:4. „Kvalitní“ zimní příprava se na nás znovu projevila. Oba dva krajní útočníci lapali po dechu při každém pohybu, tím pádem bylo těžké dopředu cokoliv vymýšlet. A tak jsme v 81. minutě dostali neslavného búra. Tentokrát nás Kralovice nepodcenili a vrátili nám podzimní zápas i s úroky.

zpět